Přednáška D. Dorn

Moje cesta k Dornově metodě - přednáška od D. Dorna

Překlad podle přednášky z 1. německého kongresu Dornovy metody
v Memmingenu 11.-12.října 1997, Anna Velisek.

Na začátku byl docela obyčejný ústřel

Moje rodina vlastní pilu a obhospodařuje malý statek. V roce 1973, kdy mi bylo 35let, se mi stala na pile nehoda, která můj život měla změnit: nešikovně jsem zboku nadzvedl kmen stromu a najednou jsem ucítil lehký ústřel v dolní části páteře. Potom jsem se již nemohl narovnat. S námahou jsem se doplazil na lůžko. Myslel jsem, že se vše vyřeší samo od sebe a bolesti přejdou během čtvrt hodiny, ale to se nestalo. Nedostal jsem se již z lůžka nahoru a musel jsem se svalit dolů na podlahu. Milimetr po milimetru jsem se začal vstávat, a trvalo to čtvrt hodiny, než jsem se zvedl. "A co nyní?", ptal jsem se sebe, "půjdu k doktorovi? Nechat se napravit? Nebo co jiného?"

Záchrana

K lékaři jsem tenkrát nešel, proto nemohu ani říci, zda by mi pomohl. Možná, že by se to neobešlo bez operace ploténky. Šlo mě také o čas. Musel jsem stále myslet na muže, kterému jsem se před 20 lety vysmíval. Vysmíval, protože jsem problémy se zády a s tím spojené bolesti neznal. K tomuto muži, Josefu Müllerovi - zámečníkovi a sedlákovi v naší obci, jsem se nechal dopravit. Řekl mi : „Lidé přijdou dovnitř ohnuti a rovní vyjdou ven." A skutečně: Musel jsem komíhat se svou nohou, a on mi mezitím tlačil palcem zezadu na kříž, a již byla bolest pryč. Vše šlo rychle. Josef Müller obkoukal tuto metodu před lety od jedné staré selky, jednoduché ženy, která přišla léčit dobytek na jeho statku. Josef Müller již od mého dětství napravoval lidi z obce, jednoho až dva měsíčně. Když jsem se na závěr zeptal "Dá se to naučit?", odpověděl "Ty se to nepotřebuješ učit, ty to umíš". Podivil jsem se a nějakým způsobem mě ta věc stále více a více zajímala. Donesl jsem mu jako dík láhev vína, ale již nedošlo k dalšímu kontaktu, protože Josef Müller byl těžce nemocný. Čtyři týdny ležel v bezvědomí a za osm týdnů zemřel. Musel jsem sám tuto metodu napravování vypracovat..

Bolesti hlavy mojí manželky

Moje manželka měla již v té době 15 let bolesti hlavy. Prodělala snad všechna léčení. Jeden profesor z Ravensburgu na základě rentgenového snímku zjistil, že má dva příčné výběžky na krční páteři příliš dlouhé. Ty tlačí na nerv a musí se odsekat – tak znělo stanovisko lékaře. Myslím si nyní, že tyto obratle byly jen posunuté a na rentgenovém snímku to byl jeden z "optických klamů". Po diagnóze od profesora jsme měli pocit, že nemůžeme nic ztratit a řekl jsem svojí manželce: "Uděláme nyní to samé, co starý pán provedl se mnou ". Jak jsem řekl, tak jsem udělal: opatrně jsem nahmatal dva příčné výběžky a tlačil jsem opatrně, až se pravidelně usadily. Bolesti hlavy potom zmizely. Postupoval jsem instinktivně, vedla mě intuice.

Sousedka

Potom vše začalo. Za 14 dní nebo za 3 týdny byla na řadě naše sousedka. Žila sama v sousedním domě a chodila si pravidelně k nám pro mléko. Jednou zůstalo místo pro její konev na mléko prázdné. Řekl jsem své manželce: „Musíme se jít podívat, co se děje, zda neleží mrtvá v posteli". Šli jsme do jejího domu a našli jsme ji ležet v posteli. Nemohla se hýbat a naříkala, že jí bolí celá noha a nemůže vstát. Zeptal jsem se: „Mohu se podívat?" „Ano, budu ráda„ – zajímalo mne, co by to mohlo být. Úspěch u mojí manželky mě povzbudil, tak jsem si myslel, že třeba mohu tady také pomoci. K mému překvapení jsem viděl, že bolavá noha je o 5 cm delší jak druhá. To nemůže být normální, myslel jsem si, ta bolest s tím bude souviset. Sousedka nám sdělila, že z tohoto důvodu je již celý rok v ošetření lékaře, ale předepsané injekce a ozařování nemají dosud úspěch. Podle mého předpokladu byla bolestivá noha v kyčelním kloubu posunuta. Nikdo mi ale neřekl, jak se má při nápravě tohoto problému postupovat. Řekl jsem si, když se mohl kyčelní kloub posunout, musí jít vrátit zpátky. Zvedl jsem nohu a s přirozeným pohybem, který noha za normálních podmínek vykonává, jsem kyčelní kloub zasunul do jamky. Po tomto zásahu byly nohy stejně dlouhé. Za dvě hodiny později volala žena z okna, že může bez bolesti zase chodit a mám se zítra ještě přijít podívat a zkontrolovat jí. Naše sousedka chodila i ve vysokém věku každý den do kostela, který byl vzdálen 1 km na vršku.

Kulhavý sedlák

Další případ byl sedlák, kterého jsem neznal jinak, než kulhavého. U něho bylo znatelně k poznání, že jeho jedna noha je delší než druhá. Stejně jako u sousedky, tak také u něho se mi podařilo zasunout delší nohu do kyčelní jamky. O tři týdny později jsem se dozvěděl, že spadl při práci na střeše ze sedmimetrového lešení. Byl jsem si jist, že jeho kyčel se tímto pádem zase posunula. To se ale kupodivu nestalo: Když přišel za čtvrt roku jako zákazník na naší pilu, ukázal mi 40 cm dlouhou jizvu na noze - následek rány, kterou si při tomto nárazu způsobil. Jizva se nacházela na noze, kterou jsem napravoval - ale kyčel tento pád beze změny přečkala. To byla pro mne důležitá informace: kyčel nebyla opotřebovaná, jinak by se při tomto pádu zase posunula. Po poznání, že se při těchto problémech nejedná vždy o opotřebované klouby, ale o vymknutí, jsem dostal více odvahy dál pokračovat v mém počínáním.
„Metoda mi spadla do klína - neměl jsem v úmyslu nějakou metodu vytvořit."

Soběstačné podpůrné cvičení

Přišel jsem brzy nato, že si lidé mohou při potížích s klouby pomoci sami. Zkoušel jsem společně s lidmi, kteří měli problémy s kyčelním kloubem, zda je možné, aby si nohu do kyčelní jamky zasunuli sami. Tento pokus se povedl. To byl další pokrok. Postižení si nyní mohli kyčle a klouby napravovat cvičením sami, bez mého zásahu. Neočekávané doplňující účinky Jedna pacientka, která měla problémy s páteří, mi řekla: "Nyní mi ustoupily bolesti srdce", nebo jiný: "Vidím lépe", nebo: „Nyní je opět moje trávení v pořádku", nebo: "malý se už v noci nepočurává ", atd. Tato slova mě udivovala. Pokud by tomu tak skutečně bylo, znamená to, že vše je spojeno s páteří!

Začal jsem shromažďovat literaturu a našel jsem dílo amerického lékaře a léčitele, který se v Číně desítky let učil místní medicínu: "Akupunktura bez jehel" od J.V.Czernyho. Czerny ve své knize popisuje páteř a s ní spojení všech orgánů. Přesně popisuje, jak jsou spojeny meridiány s páteří. Když je posunut například sedmý krční obratel, může to mít za následek bolesti v palci na noze. Pro lékaře, který tyto souvislosti nestudoval, je na tyto a další souvislosti těžké přijít. Podívá se na palec, zrentgenuje ho a případně pacient dostane injekci. Ale jak by měl vědět, že příčinou problému s palcem je sedmý krční obratel? Mohl bych na mnoha příkladech uvést souvislosti páteře s orgány. Jednou jsem ošetřoval sestřičku, která měla ochrnutý jazyk. Zavolal mě její lékař. Zatlačil jsem její druhý krční obratel do správné pozice a v okamžiku toto ochrnutí odeznělo a vše bylo v nejlepším pořádku.

Zvlášť problematický byl tento případ: Přišla ke mne paní, která byla v pátém měsíci těhotenství. Doprovázel jí její partner. Neměla v pořádku krevní oběh, puls byl nehmatatelný. Cítila se velice slabá. Okamžitě jsem jí posílal do nemocnice. Řekla ale, že odtud právě jede. Dostala injekci a byla poslaná domů. Přezkoušel jsem dráhu trávícího nervu, zatlačil jsem na příslušný obratel a ještě jsem nebyl hotov, když paní začala zvracet. Cestou domů se její stav zlepšil. Za dva dny mne navštívili - oba zářili. Stalo se toto: Žaludek nezastával svoji funkci, protože nerv, který působí na příslušné orgány zajišťující správnou funkci trávení, byl skřípnutý. Žaludek sice přijímal potravu, ale nemohl se správně roztáhnout směrem dolů, kde bylo málo místa. Proto tlačil srdce a plíce směrem nahoru. Srdce tím pádem nemohlo správně pracovat a krevní oběh byl nedostatečný.

Seznámení s Dr. Hansen

Uběhlo mnoho let. Experimentoval jsem, vynalézal a dále jsem pracoval s touto metodou. V roce 1985 ke mě přišel Dr. Thomas Hansen, chirurg a ortopéd z Brém. Hledal způsoby pro celostní léčení a to nejen těla. Svou praxi ukončil a v Markt Rettenbachu mezi Memmingenem a Kaufbeurenem otevřel "Dům pro zdraví". Dozvěděl se od místních obyvatel: "Když má někdo něco s křížem, tak musí jít k Dornovi, ale Dorn není lékař". Velice se divil, a chtěl se mnou seznámit. Oba, Dr. Hansen i jeho paní, měli problémy s páteří a nechali se ode mne ošetřit. Nakonec přišel Dr.Hansen s myšlenkou, zorganizovat seminář této metody. Zásobil mne bednami literatury z medicíny a řekl, "Ale pane Dorn, musíte mít základ. Jinak nemůžete předstoupit před lidi a přednášet".Tehdy jsem byl toho názoru, že tlačím na obratle. Ale Dr. Hansen mi vysvětlil: To byly trnové výběžky, které jsem uvedl do pohybu a tím se uvolnila ploténka. Tak laicky jsem zasáhl a přesto to fungovalo!

Uskutečnil se první pokus o seminář a následovaly další. Domníval jsem se, že vést semináře je určitý dar, který se nedá naučit. Bohudíky se zjistilo, že to není jen nadání. Na semináře se dostavili lidé, kteří celé metodě porozuměli intuicí. Metoda se začala šířit a přesvědčila stále více a více lidí.
Byl jsem laik. Ale vše fungovalo.

Metoda dostává jméno

Mezitím se o mých seminářích dozvěděl. Dr.Helmuth Koch,,HP praktikující léčitel a organizátor seminářů. A také se zúčastnil. Metoda ho přesvědčila. V roce 1988 se mě zeptal: „Dal by jsi této metodě své jméno?". Odpověděl jsem, že bych vlastně mohl, protože metoda je ode mne. Josef Müller mě tenkrát sice ošetřil, ale na páteři. Nevěděl, jak by se měla napravit noha a také se domnívám, že nepracoval s krční páteří. Měl jsem dobrý pocit, když Helmuth Koch pojmenoval tuto věc Metoda - Dorn. Ale nejde mi o jméno a moji osobu. Jde o to, že metoda působí a pomůže. Mezitím se mnozí snaží tuto metodu dále šířit na seminářích. Tato nově narozená metoda v malé krajské oblasti není již národní záležitostí, ale stala se mezinárodní léčebnou metodou.